Bloodhound (Svatohubertský pes)

Stěží byste hledali něžnějšího a láskyplnějšího společníka. Tedy pokud vám nevadí sem a tam pár slin. Bloodhound je vysoce aktivní a inteligentní plemeno, s kterým si užijete spoustu zábavy.

Původní Bloodhoundi se poprvé objevili ve středověké Francii za účelem lovení zvěře, zejména kanců a jelenů. Dnes má tento hravý pes s dobře vyvinutým čichem speciální místo v pátracích a záchranných misích nebo v oblasti vymáhání práv.

Nováčci by si však měli dávat pozor na notorickou citlivost a tvrdohlavost tohoto plemene. Bloodhoundi potřebují pevný a důsledný výcvik a spoustu pohybu. Splníte-li potřeby tohoto plemene, budete odměněni šťastným a spokojeným přítelem na celý život.

🔽Více o povaze a dalších vlastnostech o Bloodhoundovi najdete níže!🔽

Fotky Bloodhounda

26 vlastností Bloodhounda

Shrnutí plemene Bloodhound

Bloodhound je velmi unikátní plemeno, které se nehodí ke každému. Jeho excelentní čich ho předurčuje pro lovecké využití nebo záchranařinu. Je to sice aktivní pes, především pokud chytí stopu, ale při klasickém venčení má raději pomalejší tempo a delší trasu. Při výcviku musíme být dostatečně důslední, ale i citliví, aby se neporušil vřelý vztah, který tento pes má ke svým majitelům. 

Základní informace

Kde pořídit Bloodhounda?

Vše jste zvážili a jste přesvědčeni o tom, že budete pro Bloodhounda dobrým páníčkem? Nuže dobrá! Níže přikládáme seznam oblíbených chovatelských stanic v Česku, jež se zabývají chovem tohoto plemena a pravidelně mívají štěňata Bloodhnouda na prodej.

Chovné stanice v Česku

• » Bascoretta «
• z Podjeřmanské skály
• od Hadího potoka

Popis plemene Bloodhound

Vrásčitý Bloodhound je mírné a láskyplné plemeno, které je vždy akční. Dokáže sledovat pachovou stopu na míle daleko a vždy preferuje aktivitu před líným ležením na verandě. Pokud žijete s Bloodhoundem, očekávejte každodenní dlouhé procházky.

Bloodhound patří do skupiny psů, kteří loví stopováním, při kterém následují pachovou stopu svého cíle. Tahle vlastnost úzce souvisí s jeho zdravou a velmi bystrou povahou.

Současní Bloodhoundi, kteří se původně využívali převážně k lovu jelenů a divočáků, dnes slouží v policejních odděleních a pomáhají v záchranných a pátracích misích. Jsou velmi zruční a všichni jejich dovednosti plně oceňují. Tento pes se také může hodit jako mazlíček do domácností, ale vyžaduje vysokou úroveň péče a každodenní trénink.

Ne každý je schopen žít s velkým psem, který se často toulá, má výrazný psí zápach, nemyslí na nic jiného, než na následování jeho čenichu, má nekonečnou energii a vytrvalost a jeho definicí je často tvrdohlavost. Pokud se budete snažit, zjistíte, že Bloodhound je velmi laskavý, citlivý a tolerantní pes a rád tráví čas s dětmi a dalšími mazlíčky. Se správnou rodinou je to pes skvělé povahy, který přináší mnoho radosti a smíchu.

12 hlavních bodů plemene Bloodhound

• Bloodhound je velmi aktivní a pracovité plemeno, které vyžaduje dlouhé procházky. Je taky dobrým společníkem při běhání.
• Bloodhoundi nejsou vhodní pro život v bytě. Nejlépe se jim daří v domácnostech s domem a velkou oplocenou zahradou.
• Budou se těšit z každé přítomnosti dalších domácích mazlíčků.
• Bloodhoundi často slintají a línají. Po celém domě mějte po ruce ubrousky nebo ručníky a srst jim kartáčujte každý týden, případně častěji.
• Bloodhoundi milují děti a jsou vůči nim velmi tolerantní. Naučte své děti jak správně přistupovat k psům a vždy nad nimi dohlížejte. Pro batolata jsou Bloodhoundi příliš velcí, jelikož je mohou shodit jediným pohybem ocasu.
• Pro Bloodhounda potřebujete mít oplocený dvůr. Pokud zavane zajímavá vůně, zapomenou na všechna nebezpečí a budou ji ihned pronásledovat s hlavou a nosem sklopenými k zemi.
• Ze stejného důvodu potřebujete na každou procházku silné a pevné vodítko.
• Jsou známí svou tvrdohlavostí. Potřebují majitele, který je důsledný a milující. Bloodhound, s nímž se zacházelo špatně nebo má minimálně takový pocit se bude chovat odstrčeně. Daří se jim proto s technikou pozitivního tréninku.
• Bloodhoundi jsou náchylní k opakujícím se infekcím uší. Kontrolujte jim často uši a pravidelně je čistěte.
• Bloodhoundi rádi žvýkají jakékoliv předměty od kamenů a květin až po baterie televizního ovladače.
• Pokud právě nenásledují nějakou stopu, preferují klidný život se svou rodinou.
• Chcete-li mít zdravého psa, nikdy nekupujte štěně od nezodpovědného chovatele, zverimexu nebo množírny. Hledejte spolehlivého chovatele, který kontroluje své chovné psy, aby se ujistil, že mají hodnou povahu, a že jsou bez genetických chorob, které by mohly přenést na štěňata.

Původ

Psí stopaři jsou známí už po tisíciletí. Zprávy o psech, kteří „objevují a sledují stopy zvířete” pochází z prvního století našeho letopočtu. Je to však právě ve středověké Evropě, kde se začínal objevovat první stopař, kterého dnes známe pod jménem Bloodhound.

První doložená zmínka o tomto plemeni byla v básni sira Humphrey de Bohun, hraběte z Herefordu (1350). Zobrazuje psa zvaného Bloodhound jako pečlivého lovce, který je na stopě dvou milenců převlečených za medvědy.

Z této básně můžeme odvodit, že jméno Bloodhound bylo v anglickém jazyce známým slovem. Název vychází z postavení psů jako aristokratického plemene šlechticů a opatů; jinými slovy to byl pes „pokrevní”.

Tito psí honiči byli známí jako psi svatého Huberta (Chien de Saint-Hubert), které chovali mniši z opatství sv. Huberta, a kteří byli předky dnešních Bloodhoundů. Během svého života byl Francois Hubert (656-727) vášnivým lovcem, který si dal za své celoživotní dílo chovat schopné psy, kteří dokážou následovat i staré stopy.

Po jeho smrti byl vysvěcen a stal se patronem lovců. Ve Francii dodnes uslyšíte označení Bloodhounda pod jeho původním názvem Svatohubertský pes. 

Po několik staletí po Hubertově smrti oblíbenost houndů rostla. Vilém Dobyvatel je při napadení přinesl do Anglie v roce 1066. Byli velmi ceněným darem mezi panovníky a šlechtici. Alžběta I., známá lovkyně, chovala smečky Svatohubertských psů a Shakespeare je popsal ve své hře „Sen noci svatojánské”.

Tisíc let nato, se však po francouzské revoluci oblíbenost psů svatého Huberta snížila. Poté co aristokracie prchala a jejich zámky byly v troskách, se už žádné velké lovy nekonaly.

Naštěstí pro toto plemeno byli v ostatních zemích stále ceněni, a to nejen pro dovednosti v lovu, ale také pro jejich schopnost vypátrat zločince. První písemná známka o Bloodhoundech, kteří pronásledují zloděje a pytláky, byla v roce 1805, ačkoli příběhy o jejich užitečnosti pocházejí už z 16. století.

Novodobý Bloodhound má největší původ v Anglii a postupem času se dostával do ostatních zemí světa. Dnes Bloodhound pomáhá především právním orgánům a v záchranných a pátracích misích.

Velikost

Bloodhound je vysoký 64 – 68 cm a váží 40 – 50 kg;
Feny měří 60 – 63 cm a váží 37 – 45 kg.

Osobnost

Důstojný Bloodhound je plný protikladů. Je poslušný, přesto tvrdohlavý; odhodlaný a nesporný; láskyplný, ale poněkud plachý k lidem, které nezná. Pokud jde o výcvik, poslouchá na laskavý přístup, ale i přesto dělá často věci po svém. 

Je výborným stopařem, ale jako hlídací pes si vede o něco hůře, a to díky jeho lásce k lidem. Někteří Bloodhoundi jsou hlasití a při nadšení štěkají. Ostatní jsou milí a tiší.

Povaha Bloodhounda je koneckonců ovlivněna řadou faktorů, včetně dědičnosti, mírou výcviku a socializace. Štěňata s milou povahou jsou zvědavá a hravá, ochotná se k lidem přiblížit a být jimi chována.

Vždy se setkejte alespoň s jedním z rodičů štěněte — obvykle s matkou, která je vždy nablízku — abyste se ujistili o milé povaze, s kterou vám bude dobře. Setkání se sourozenci nebo jinými příbuznými psích rodičů je také užitečné při posuzování toho, jaké štěně bude, až vyroste.

Bloodhound se jako každý pes potřebuje co nejdříve socializovat — vystavení mnoha různými lidmi, místy, zvuky a zkušenostmi. Socializace pomáhá zajistit, aby vaše štěně vyrostlo v dobře vychovaného psa.

Zapsáním ho do školky pro štěňata zajistíte skvělý začátek. Pravidelné pozývání návštěvníků, procházky do rušných parků a obchodů, kde se může setkat s dalšími psy, mu také pomůžou k zlepšení jeho společenských dovedností.

Zdraví

Bloodhoundi jsou všeobecně zdraví, ale jako všechna plemena jsou náchylní k určitým zdravotním potížím. Ne všichni Bloodhoundi dostanou některá nebo všechna z těchto onemocnění, ale je důležité si je uvědomit, pokud uvažujete o tomto plemeni.

Jestliže si kupujete štěně, vyhledejte dobrého chovatele, který vám ukáže zdravotní průkaz obou rodičů vašeho štěněte. Zdravotní prohlídky prokazují, že je pes zdravý a bez jakýchkoliv konkrétních potíží.

U Bloodhoundů byste měli očekávat zdravotní průkaz pro zkontrolování dysplazie kyčelního kloubu, loketní dysplazie, hypotyreózy, Von Willebrandovy choroby, trombopatie nebo pro zkontrolování zdravých očí daného psa.

• Dysplazie kyčelního kloubu: Jedná se o dědičnou chorobu, kdy stehenní kost správně nezapadá do kyčelního kloubu. Někteří psi vykazují bolest a kulhají na jedné nebo na obou zadních nohách, zatímco jiní známky nepohodlí neprokazují. Rentgenové vyšetření je nejspolehlivějším způsobem, jak diagnostikovat tento problém. Ať tak či onak, artritida se může u psa projevit s jeho rostoucím věkem. Psi s dysplazií kyčelního kloubu by neměli být dále množeni – pokud si tedy kupujete štěně, požádejte chovatele o důkaz, že jeho rodiče byli testováni na dysplazii kyčelního kloubu a že nemají žádné další problémy.
• Dysplazie loketního kloubu: Jedná se o dědičnou chorobu, která se vyskytuje u velkých psích plemen. Předpokládá se, že je způsobena různou rychlostí růstu kostí, které tvoří loket psa, což vede k laxnímu držení kloubů. Dysplazie vede k bolestivému kulhání psa. Váš veterinář může doporučit chirurgický zákrok k nápravě problému nebo protizánětlivé léky k umírnění bolesti.
• Hypotyreóza: Hypotyreóza je porucha štítné žlázy. Předpokládá se, že je zodpovědná za obtíže, jako je epilepsie, alopecie (ztráta srsti), obezita, letargie, hyperpigmentace, pyodermie a další kožní onemocnění. Léčí se léky a speciální dietou.
• Ektropium: Ektropium je ochabnutí víček, které ponechávají oko vystavené a náchylné k podráždění a infekci. Pokud je ektropium závažné, lze jej upravit chirurgicky.
• Entropium: Tato vada se vyskytuje zejména u psů ve věku šesti měsíců a způsobuje vchlípení očního víčka dovnitř a následné podráždění povrchu oční bulvy. Pokud má váš Bloodhound entropii, můžete si všimnout, jak si často tře své oči. Jakmile váš pes dospívá, lze tato vada dle potřeby chirurgicky odstranit.
• Epilepsie: Toto je neurologické onemocnění, které bývá často zděděné. Může způsobit mírné nebo závažné záchvaty, které se mohou projevit neobvyklým chováním (např. zběsilé běhání, potácení se, nebo schovávání se) a dokonce upadnutí, ztuhlost končetin nebo ztrátu vědomí. Záchvaty jsou děsivé sledovat, ale dlouhodobá prognóza pro psy s idiopatickou epilepsií je obecně velmi dobrá. Je důležité vzít svého psa k veterináři pro správnou diagnózu a léčbu. Zejména proto, že záchvaty mohou mít i další příčiny.
• Dilatace a volvulus žaludku (nadýmání): Běžně nazývané nadýmání je u psů ohrožující stav, který postihuje velké psy s hlubokým hrudníkem. Nejčastěji se vyskytuje pokud jsou krmeni jedním velkým jídlem denně, rychle jedí, pijí velkými doušky nebo se po jídle intenzivně pohybují. K nadýmání dochází, když se žaludek naplní plyny a následně se zkroutí. Pes není schopen říhání nebo zvracení, aby se přebytečných plynů zbavil a omezí se průtok krve do srdce. Krevní tlak klesá a pes se ocitne v šoku. Bez okamžité lékařské pomoci se může stav drasticky zhoršit. Mějte podezření na nadýmání, pokud má váš pes nafouknuté břicho, nadměrně slintá nebo zvrací. Může také být neklidný, skleslý, letargický nebo slabý s pomalým srdečním tepem. Pokud si všimnete těchto příznaků, okamžitě se spojte se svým veterinářem.
• Dermatitida kožních záhybů: Tato kožní infekce je způsobena třením nebo zachycením vlhkosti v záhybech kůže. Známky onemocnění jsou zarudnutí, bolavé místa nebo zápach, nejčastěji na ocasu, tvářích, rtech a jakýchkoli záhybech na těle. Léčba dermatitidy se liší v závislosti na postižené oblasti. Může zahrnovat chirurgické opatření, speciální masti nebo antibiotika. Nejlepším léčebným prostředkem je správná péče o psí srst a záhyby kůže.

Péče

Bloodhoundi se nejlépe hodí do domů s velkými oplocenými dvory a rádi tráví čas se svou rodinou. Jsou mistři úniku a dokážou přeskočit až dva metry vysoký plot, kdykoliv je něco zaujme.

Kdysi se říkalo, že majitelé Bloodhoundů mají jednu ruku delší než druhou. Je to proto, že je toto plemeno silným tahačem, a to díky jejich pátracímu instinktu. Mimo vaší zahradu musí být vždy na vodítku — se správným výcvikem si na něj určitě zvykne.

Bloodhoundi potřebují dlouhé každodenní procházky a jsou schopni se procházet celé hodiny. Pokud žijete na venkově nebo preferujete pěší turistiku, je toto plemeno přímo pro vás. Jsou dobrými společníky při běhání nebo pro práci v záchranných a pátracích misích.

Stejně jako u všech plemen by mělo být cvičení štěněte Bloodhounda omezeno, dokud nedosáhne fyzické dospělosti. Pravidlo je 5 minut cvičení na každý měsíc života — 3-měsíční štěně by proto mělo cvičit pouze 15 minut denně, 4-měsíční štěně 20 minut atd. Vždy sledujte známky únavy vašeho štěněte.

Dospělý Bloodhound má dostatečnou výšku, aby si sám vyskočil pro jídlo. Udržujte psí krmivo mimo dosah. Křehké věci radši pokládejte na bezpečné místo, jelikož jeho dlouhý ocas je schopen cokoliv shodit. 

Bloodhoundi všech věkových skupin rádi zkoumají věci kousáním a žvýkáním. Buďte opatrní a dejte svému Bloodhoundovi vědět, co smí kousat a co ne. Pokud mu poskytnete spoustu žvýkacích hraček a zabavíte ho cvičením, je méně pravděpodobné, že bude okusovat vaše cennosti.

Pokud jde o výcvik, Bloodhoundi jsou vysoce inteligentní, ale zároveň svéhlaví s názorem „Co z toho budu mít já?” Buďte důslední v tom co dovolíte a nedovolíte, jinak vás bude Bloodhound pořád testovat, zda myslíte doopravdy vaše pokyny. Buďte trpěliví a používejte techniky pozitivního výcviku, jako jsou pochvaly a odměny ve formě pamlsků.

Udržujte cvičení krátké, přibližně 15 minut, a vždy je ukončete, když se vašemu Bloodhoundovi něco povedlo a můžete ho za to pochválit. Chyby napravujte mírným přístupem, nikdy verbálními ani fyzickými tresty. Pamatujte na tuto malou radu: Nikdy neříkejte Bloodhoundovi, co má dělat. Zeptejte se ho.

Krmení

Doporučená denní dávka: 4 až 8 hrnků vysoce kvalitního suchého krmiva denně, rozděleného do dvou porcí.

Poznámka: Množství, které váš dospělý pes sní závisí na jeho velikosti, věku, postavě, metabolismu a úrovni aktivity. Psi jsou stejně individuální jako lidé a ne všichni potřebují stejné množství jídla. Je téměř samozřejmé, že vysoce aktivní pes bude potřebovat více potravy než pes gaučový. Kvalita psího krmení, které mu kupujete taktéž dělá velký rozdíl — čím lepší psí žrádlo, tím více bude váš pes šťastný a dobře vyživený.

Udržujte svého Bloodhounda v dobré kondici pravidelným krmením a měřením jeho jídla dvakrát denně, místo abyste jídlo nechávali pořád na očích. Když si nejste jisti, zda má váš pes nadváhu, dá se to lehce určit pohledem či pohmatem.

Podívejte se na tělo psa shora a měli byste vidět jeho pas. Poté mu položte ruce na záda, palce podél páteře, s prsty roztaženými dolů. Měli byste cítit, ale ne vidět, jeho žebra, aniž byste museli silněji zatlačit. To je ideální stav, správná hmotnost. Jestli tomu je opak, potřebuje více pohybu a méně jídla.

Bloodhoundi jsou nepořádní jedlíci, takže možná budete chtít zastrčit jejich uši do psího snoodu. Nebo jim vyberte misku menšího průměru, která zabrání spadávání uší.

Bloodhoundi jsou náchylní k torzi žaludku, známé jako nadýmání. Mezi důvody nadýmání patří rychlá konzumace jídla a pití velkými doušky, náročný výcvik přímo po jídle nebo stres. Mějte tyto věci na paměti, když krmíte svého Bloodhounda.

Barva srsti a Grooming

Bloodhoundova srst je na dotek tenká a jemná. Kolem krku a hlavy visí v hlubokých záhybech. Když se sklání dolů, jeho pokožka padá do volných, převislých záhybů, zejména přes čelo a boky obličeje. Tyto vrásky v kombinaci s volnou převislou kůží pod krkem a hrdlem, společně s dlouhými uši napomáhají lepšímu stopování.

Barvy Bloodhounda jsou černá s pálením, játrově hnědá a červená. Tmavší barvy jsou někdy přerušeny světlejší srstí (směs bílé, šedé a hnědé) nebo čistě skvrnitou bílou. Známky světlé barvy můžete najít na hrudi, chodidlech nebo špičce ocasu.

Kartáčujte svého Bloodhounda jednou týdně gumovou rukavicí na srst. Líná sezónně a během tohoto období rádi využijete speciální pomůcky pro péči o přebytečnou psí srst. Pamatujte, že je jeho srst tenká a jemná.

Jeho kůži mu denně čistěte, abyste zabránili bakteriálním infekcím. Otřete ji vlhkým hadříkem a poté ji důkladně osušte. Po každém jídle udělejte totéž pro jeho volně visící rty.

Uši Bloodhounda se zdají být speciálně navrženy pro zachycování nečistot a rozmnožování bakterií, což je dělá náchylné k infekci. Čistěte je týdně speciálním roztokem doporučeným vaším veterinářem. Držte ucho svisle a vtlačte množství čistícího prostředku. Ucho poté sklopte a jemně vmasírujte kapalinu do ucha. Pravděpodobně uslyšíte potěšené sténání plné úlevy.

Nyní vezměte vatový tampon a otřete nečistoty z uší. Nechte psa zavrtět hlavou pro lepší nahromadění nečistot a opakujte stírání čistou vatou, dokud již tampon není špinavý.

Pokud se přes vaše největší úsilí u Bloodhounda infekce objeví, kontaktujte veterináře, který zjistí její příčinu. Poté může předepsat nejúčinnější antibiotika k uzdravení infekce.

Potřebná péče o Bloodhounda může být velkým odstrašujícím prostředkem pro potenciální majitele a je třeba ji vzít v úvahu. Pokud nemáte dostatek času se o vašeho Bloodhounda starat, včetně péče o jeho uši, pak toto plemeno možná není pro vás tím pravým.

Jedinou další péčí, kterou Bloodhound potřebuje, je dentální hygiena a péče o nehty. Čistěte zuby nejméně dvakrát nebo třikrát týdně pro odstranění bakterií a zubního kamene. Denní čištění zuby je nejideálnější, pokud chcete předcházet onemocněním dásní a špatnému dechu.

Stříhejte nehty vašemu psovi jednou nebo dvakrát měsíčně, abyste předešli bolestivým slzám a dalším problémům. Pokud uslyšíte škrábání na dveře, jsou příliš dlouhé. Psí nehty mají v sobě cévy a pokud je příliš zastřihnete, můžete způsobit krvácení — a příště se už bude bát, jakmile vás uvidí vytahovat nůžky na nehty. Pokud tedy nemáte zkušenosti se stříháním psích nehtů, požádejte veterináře nebo specialistu o pomoc.

Začněte s pravidelným kartáčováním a kontrolováním vašeho Bloodhounda už když je štěně. Často kontrolujte tlapky — psi jsou na ně velmi citliví — a občas nahlížejte do úst. Udělejte z této péče pozitivní zážitek plný chvály a odměn. Zajistíte tak snadné veterinární prohlídky a další ošetřování až bude dospělý.

Děti a další mazlíčci

Bloodhoundi milují děti. Jsou to však velcí a aktivní psi, kteří mohou omylem shodit batole k zemi. Nejlépe se hodí do domácností se staršími dětmi.

Jako u každého plemene byste měli své děti naučit, jak správně přistupovat ke psům. Vždy dohlížejte jakékoliv situaci mezi psem a dítětem. Zabráníte tak z obou stran kousání nebo tahání za ocas. Naučte své děti, aby se nikdy nepřibližovali k žádnému psu, když jí nebo spí a žádný pes, ať je jakkoli přátelský, by neměl nikdy zůstat s dítětem o samotě.

Obecně jsou Bloodhoundi přátelští s jinými psy, ale potřebují být řádně seznámeni. S kočkami vychází obvykle dobře, ačkoli vaše kočka nemusí vždy ocenit, když se na ní slintá.