Kanadský retrívr má spoustu přezdívek a nikdo pořádně neví, kterou použít. Mezi nejznámější patří Toller — zkratka pro Nova Scotia Duck Tolling retrívr. Dále se místo přívlastku kanadský občas používá i termín Novoskotský retrívr.
Kanadský retrívr je velmi přizpůsobivý a mazlivý, pokud mu člověk dokáže zajistit dostatek pohybu a každodenní procházky. Za těchto podmínek dokáže žít i v bytě. Bez dostatečné aktivity se může začít nudit a projevovat nežádoucí chování.
Toller je zcela všestranné plemeno střední velikosti, které vyniká v poslušnosti (soutěž obedience), agility a beze všeho mezi všemi milovníky psů. Především je to však jedinečný společník každé aktivní rodiny.
Pokud hledáte dárek pro rodinu nebo přátele, nabízím také originální portréty vašich mazlíčků. Podívejte se na ně. VŠECHNY KOSTÝMY
Fotky Nova Scotia Duck Tolling retrívra
26 vlastností Tollera
Shrnutí Kanadského retrívra
Hravý společník, který bude dělat radost celé rodině svou veselou povahou a milující oddaností, i to je kanadský retrívr. Aby byl šťastný také on, potřebuje mít po boku aktivní lidi, kteří mu každý den dopřejí dostatek pohybu a vyřádění. Největší úspěch bude mít aportování, ale jeho bystrá mysl a vytrvalost mu umožní pustit se do jakéhokoliv nového dobrodružství a sportu.
Základní informace
| Skupina plemene | Sportovní pes |
| Velikost | 43 – 53 cm |
| Váha | 16 – 23 kg |
| Délka života | 10 – 14 let |
Původ Nova Scotia Duck Tolling Retrievera
Plemeno Nova Scotia Duck Tolling Retriever pochází z okresu Yarmouth v Novém Skotsku, kanadské pobřežní provincii ležící mírně severozápadně od státu Maine. Tollery původně vyšlechtili v 19. století lovci a dlouho byli chváleni pro svou vynalézavost při lovu. Podobně jako liška používá kanadský retriever rychlé pohyby, které přitahují pozornost kořisti a lákají ji na otevřené prostranství. A jako retrívři se samozřejmě nebojí vstoupit do vody a doplavat pro kořist.
Toller zůstávál dlouhá léta tajemstvím lovců Nového Skotska, i když je nakonec v roce 1945 uznal Kanadský kynologický klub (při této příležitosti došlo k oficiálnímu přejmenování plemene z Little River Duck Dogs na jejich současnou dlouhatánskou přezdívku). V 60. letech 20. století se Tolleři dostali do Států, ačkoli oficiálně je AKC uznala až v polovině 80. let. Na moderních Tollerech je třeba pochválit, že ačkoli se stále chovají jako větší lišky, dobře se přizpůsobili životu mimo lovecké revíry – mnozí z nich jsou však stále aktivní v loveckém sportu. Dnes Toller spokojeně žije v roli rodinného psa, pokud má stále možnost uplatnit svůj pověstný retrívří pud.
Péče o Kanadaského retrívra
Stejně jako většina psů potřebuje i Nova Scotia Duck Tolling retrívr každodenní pohyb, aby byl v co nejlepší kondici. Klíčové jsou jedna nebo dvě dlouhé procházky nebo oplocený dvorek. Tollerové se však rádi věnují i sportům, jako je agility nebo flyball. Potřeby každého psa nakonec závisí na jeho individuálních preferencích, přičemž někteří Tolleři se spokojí s odpočinkem na gauči po většinu dne, pokud se někdy pořádně projdou, a jiní vyžadují mnohem více podnětů a aktivity.
Výcvik Novoskotského retrívra může být náročný. Ačkoli jsou jistě dychtiví potěšit svého páníčka, jsou časti tvrdohlaví a nezávislí, což může stát v cestě účinnému výcviku – i když je to jistě možné. Odborníci doporučují krátké tréninky kombinované s důsledným pozitivním posilováním. A protože někteří Tolleři mají sklony k rošťáctví, vyžaduje toto plemeno základní výcvik poslušnosti, abyste potlačili jeho záludné chování.
Co se týče péče o Kanadského retrívra, je podobná jako u ostatních retrívrů. Patří sem pravidelné kartáčování, které se zvyšuje v období línání. Stejně jako u všech psů se doporučuje také pravidelné čištění zubů, stříhání nehtů a čištění uší.
Běžné zdravotní problémy
Všichni čistokrevní psi mohou být náchylní k určitým genetickým onemocněním. Přestože jsou Kanadští retrívři považováni za obecně zdravé psy, je třeba si uvědomit následující onemocnění, která toto plemeno postihují:
- Addisonova choroba
- Hluchota
- Oční anomálie kolií
- Progresivní atrofie sítnice (PRA)
- Dysplazie kyčelních kloubů
Některá z těchto onemocnění, jako je Addisonova choroba a hluchota, se u plemene objevují až ve středním věku. To znamená, že byl Toller s těmito genetickými vadami odchován dříve, než byla u něj tato onemocnění zjištěna.
Pokud si pořizujete štěně Tollera, zeptejte se, zda byly v linii zjištěny nějaké nemoci. Dobrý chovatel nebude vědomě chovat psa, který by tyto nemoci šířil. A přestože není možné zabránit všem případům výše uvedených zdravotních potíží ani jiným zdravotním potížím, měla by být věnována náležitá péče ke zmírnění rizika.
Krmení a výživa
Výživové potřeby Tolerů jsou stejné jako u většiny psů. Nejlépe se tomuto plemeni daří na kvalitní stravě s dostatkem bílkovin. Pokud je to nutné, přizpůsobte se určitým dietním potřebám, například pokud je váš Toller štěně nebo senior. Nebojte se dávat svému Tollerovi dostatek zdravých pamlsků (nezapomeňte: dobře reagují na pozitivní posilování!) a pokud máte nějaké otázky nebo zjistíte, že váš pes příliš přibírá na váze, poraďte se se svým veterinářem.