Otterhound (Vydrař)

Otterhound je velké plemeno psa s hustou a kudrnatou srstí, který se původně choval v Anglii k oblíbenému lovení vyder. Od toho jeho název: Otter – vydra, hound – pes. Je to velmi pracovité plemeno, které se vyznačuje svou výdrží a dobře vyvinutým čichem.

Otterhound je vzácné plemeno, s méně než 1 000 psy po celém světě.

Ve skutečnosti bude pro obyvatele bytů velice obtížné poskytnou dostatek prostoru pro pohyb. Nicméně ti, kteří se rádi prochází a dělí se o své místo, budou potěšeni milujícím společníkem, který nikdy nezklame v tom vás pobavit svým komickým dováděním.

🔽Všech 26 vlastností Otterhounda a další jeho charakteristiky najdete níže!🔽

Fotky Otterhounda

26 vlastností Otterhounda

Shrnutí Otterhounda

Otterhound je hravé, přátelské a láskyplné plemeno, které si užívá každé chvíle se svou rodinou. Rád si hraje s dětmi a ostatními psy a potřebuje spoustu pohybu a dovádění, aby vybil svou energii.

Základní informace

Popis plemene Otterhound

Myslíte si, že život s velkým, akčním a kudrnatým psem je pro vás jako dělaný? Pokud ano, Otterhound je zde přímo vás.

Otterhound je staré psí plemeno, které vzniklo v Anglii postupným křížením Bloodhoundů a jiných psích druhů. Ačkoli se předpokládá, že existuje již přes půl tisíciletí, je poměrně vzácné s méně než 1 000 Otterhoundy po celém světě. Očekávejte tedy potíže s nalezením toho plemene, pokud byste si jej chtěli pořídit.

Proč je toto plemeno tak neobvyklé? Nikdo neví jistě, ale rozhodně to není kvůli jeho povaze. Otterhound má hravou, laskavou a zábavy-milující osobnost. Je také samostatný a nevyžaduje příliš pozornosti. Poté, co vás s nadšením přivítá, je velice pravděpodobné, že se odebere zpátky ke svému dřímání.

Otterhound je velké psí plemeno. Dosahují až 55 kilo a jsou to určitě psi, kteří zabírají spoustu místa v domácnosti.

Otterhoundi jsou skvělí s dětmi, ale kvůli jejich mohutnosti a hravé povaze jsou pro batolata možným nebezpečím. Stejně tak mohou být příliš intenzivní pro starší lidi.

Otterhound je výrazně chundelatý. Jeho hlava se zdá být velká a dlouhá a jeho uši jsou dlouhé a zahnuté, což mu dodává zahalený vzhled. Je fyzicky silný a kráčí s elegancí. Má extrémně citlivý psí čumák a je pravděpodobné, že bude prozkoumávat okolí sem a tam.

Vzhledem k tomu, že Otterhounda chovali k lovu na souši i ve vodě, má drsnou dvojitou srst. Její nejběžnější variace je černá s hnědým pálením, která se s přibývajícím věkem postupně zesvětluje.

Výrazné a hlasité štěkání Otterhounda není vždy příjemné pro vaše sousedy. Ačkoli jsou někteří tišší, zdá se, že většina z nich se ráda poslouchá, a proto je důležité je naučit klidnějšímu chování.

Otterhound také vydává širokou škálu zvuků, od mručení až po sténání. Někteří dokonce rádi „zpívají” a harmonizují s jinými psy v okolí.

Otterhoundům se obvykle daří s ostatními psy a mazlíčky, pokud jste je společně vychovávali už od mládí. Otterhound těží z rané socializace a je dobré, aby byl zahrnut do všech aspektů vašeho života.

Otterhoundi mají tendenci být tvrdohlaví, takže výcvik vyžaduje spoustu trpělivosti. Zejména, když dostanou hravou náladu a nechtějí vyhovět všemu, co po nich žádáte. Vzhledem k jejich velikosti je správný výcvik nutností.

I přes jeho velikost a sílu má Otterhound něžnou osobnost — nereaguje na drsné zacházení. Nejlepší je udržovat tréninky krátké, pozitivní a hlavně zábavné pro vás oba.

Otterhoundi mají rádi jídlo, což může být dobrým motivátorem při tréninku. Existují příběhy, kdy utíkají z jakéhokoliv věznění, aby se dostali do kuchyně, kde otevírají skříňky, zásuvky a dokonce i lednice, aby si ukradli chutnou lahůdku.

Potřebují spoustu cvičení. Mají velkou výdrž a energii; 5-kilometrový běh s páníčkem je jako klidná procházka parkem. Zůstanou-li delší dobu sami, zejména bez dostatečného cvičení najdou si způsoby, jak se zabavit. Způsoby, které se vám zaručeně nebudou líbit, jako je nepřetržité štěkání nebo kopání vaší květinové zahrady.

Pracovitého Otterhounda můžete trénovat v soutěžích poslušnosti a agility. Vyniká taky ve stopování a někteří se často umisťují na vyšších pozicích, než jakékoliv jiné plemeno.

Navzdory své velikosti, síle a působivému štěkání není Otterhound vhodný k práci hlídacího psa — je příliš přátelský na to, aby tuto zodpovědnost bral vážně.

Hlavní body

• Otterhoundi vyžadují hodně cvičení – nejen chytání míčku na dvorku. Potřebují intenzivní každodenní trénink, v podobně běhání nebo plavání, aby byli fyzicky i psychicky zdravý. Nicméně namáhavé cvičení má u štěňat nepříznivý účinek na růst kloubů a kostí. Plavání je proto nejlepším cvičením pro dospívající psy.
• Otterhound nadšeně a hlasitě štěká. Neočekávejte ale hlídacího psa — na to je příliš přátelský.
• Nenechávejte ho bez vodítka v neoplocených oblastech. Nikdy nevíte, kdy vycítí zajímavou vůni a pokusí se ji následovat.
• Užívají si venkovního života, nejlépe se jim ale daří v domě se svou milující rodinou.
• Oplocený dvůr je povinností.
• Otterhound je láskyplný, ale taky nezávislý. Nebude vás následovat a prosit o pozornost. Poté co vás pozdraví při návratu domů se pravděpodobně ihned vrátí na své oblíbené místo k odpočinku.
• Otterhound miluje jídlo a nebudete-li kontrolovat jeho stravu, rychle přibere na váze. Jeho čich mu taky umožňuje najít speciální dobroty, které se před ním snažíte schovat.
• Větší pes, větší výdaje. Všechno pro většího psa stojí víc, od jídla, péče, až po veterinární prohlídky.
• Chcete-li mít zdravého psa, nikdy nekupujte štěně od nezodpovědného chovatele, zverimexu nebo množírny. Hledejte spolehlivého chovatele, který kontroluje své chovné psy, aby se ujistil, že mají hodnou povahu, a že jsou bez genetických chorob, které by mohly přenést na štěňata.

Původ

Je zcela jisté, že Otterhound pochází od Bloodhoundů. Toto plemeno se vyvinulo v Anglii k lovení vyder, které hubili ryby v místních řekách.

Lov vyder, z velké části oblíbený šlechtou, byl prvním organizovaným sportem v Anglii, při kterém při kterém se využívali psí stopaři a honiči. První zmínka byla ve 12. století, za vlády Jindřicha II. Otterhounda jako konkrétní plemeno však nebylo zmíněno ještě dalších 200 let.

Otterhound se společně s malými teriéry využíval k lovu vyder podél rybníků a řek. Jejich čenich je natolik citlivý, že dokázal vydry vycítit ve vodě i na souši zároveň. Dokážou následovat 12 hodin starou stopu a chodit až 20 kilometrů za den.

Během své slávy si Otterhound získal mnoho pozoruhodných obdivovatelů. Ve skutečnosti se říká, že byl oblíbený králi (a jednou královnou) mnohem více než jakékoliv jiné plemeno.

Lov vyder dosáhl své nejvyšší popularity v letech před první světovou válkou. Většinou Otterhoundů však nebyla čistokrevná, protože je lovci nadále křížili, aby zlepšili zdatnost svých psů.

S jeho drsnou vnější srstí, odolnou proti nepříznivému počasí; nepropustnou spodní vrstvou; velikostí, sílou a odhodláním vykonával svou práci tak dobře, že v Anglii prohlásili vydry za chráněný druh a jejich lov se roku 1982 stal nezákonným.

Chovatelé se ovšem těchto roztomile rozcuchaných chlupáčů nechtěli vzdát, a tak založili takzvaný Klub vydrařů. V roce 1981 byl schválen standard plemene.

Velikost

Psi jsou až 70 cm vysocí a váží okolo 55 kilo; feny jsou jsou o něco menší, okolo 65 cm a váží okolo 40 kilo.

Osobnost

Otterhound je přívětivý kamarád se spoustou náklonnosti ke každému členu rodiny. Miluje děti, i když je díky své velikosti těžkopádný. Je dostatečně oddaný své rodině.

S radostí vás pozdraví, když přijdete domů na konci dne. Nečekejte ale, že za vámi bude chodit z místnosti do místnosti. Na to je příliš samostatný.

Díky charakteristické nezávislosti je výcvik náročnějším. Musíte ho přesvědčit o správnosti vašich pokynů. Toho lze snadno docílit, jste-li trpěliví a šikovní.

Otterhound se jako každý pes potřebuje co nejdříve socializovat — vystavení mnoha různým lidem, místy, zvuky a zkušenostmi. Socializace pomáhá zajistit, aby vaše štěně vyrostlo v dobře vychovaného psa.

Zapsání do školky pro štěňata je skvělý začátek. Pravidelné pozývání návštěvníků, procházky do rušných parků a obchodů, kde se může setkat s dalšími psy, mu také pomůžou k zlepšení jeho společenských dovedností.

Zdraví

Otterhoundi jsou všeobecně zdraví, ale jako všechna plemena jsou náchylní k určitým zdravotním potížím. Ne všichni budou mít některá nebo všechna z těchto onemocnění, ale je důležité si je uvědomit, pokud uvažujete o tomto plemeni.

Jestliže si kupujete štěně, vyhledejte dobrého chovatele, který vám ukáže zdravotní průkaz obou rodičů vašeho štěněte. Zdravotní prohlídky prokazují, že je pes zdravý a bez jakýchkoliv konkrétních potíží.

U Otterhounda byste měli očekávat zdravotní průkaz pro zkontrolování dysplazie kyčelního kloubu, loketní dysplazie, hypotyreózy, Von Willebrandovy choroby, trombopatie nebo pro zkontrolování zdravých očí daného psa.

• Dilatace a volvulus žaludku (nadýmání): Běžně nazývané nadýmání je u psů ohrožující stav, který postihuje velké psy s hlubokým hrudníkem. Nejčastěji se vyskytuje pokud jsou krmeni jedním velkým jídlem denně, rychle jedí, pijí velkými doušky nebo se po jídle intenzivně pohybují. K nadýmání dochází, když se žaludek naplní plyny a následně se zkroutí. Pes není schopen říhání nebo zvracení, aby se přebytečných plynů zbavil a omezí se průtok krve do srdce. Krevní tlak klesá a pes se ocitne v šoku. Bez okamžité lékařské pomoci se může stav drasticky zhoršit. Mějte podezření na nadýmání, pokud má váš pes nafouknuté břicho, nadměrně slintá nebo zvrací. Může také být neklidný, skleslý, letargický nebo slabý s pomalým srdečním tepem. Pokud si všimnete těchto příznaků, okamžitě se spojte se svým veterinářem.
• Dysplazie kyčelního kloubu: Jedná se o dědičnou chorobu, kdy stehenní kost správně nezapadá do kyčelního kloubu. Někteří psi vykazují bolest a kulhají na jedné nebo na obou zadních nohách, zatímco jiní známky nepohodlí neprokazují. Rentgenové vyšetření je nejspolehlivějším způsobem, jak diagnostikovat tento problém. Ať tak či onak, artritida se může u psa projevit s jeho rostoucím věkem. Psi s dysplazií kyčelního kloubu by neměli být dále množeni – pokud si tedy kupujete štěně, požádejte chovatele o důkaz, že jeho rodiče byli testováni na dysplazii kyčelního kloubu a že nemají žádné další problémy.

Péče

Vzhledem k jeho velikosti a vysokým potřebám pohybu se nedoporučuje pro obyvatele bytů nebo pro rodiny bez zahrady. Je však ideální pro lidi, kteří s ním můžou jít běhat nebo plavat. Pokud má dostatek pohybu je v domě naopak velice klidným společníkem.

V mírném a chladném podnebí může Otterhound spát venku, pokud má odpovídající přístřeší. Jelikož však miluje svou rodinu, se navzdory své nezávislé povaze může začít nudit, štěkat a kopat.

Výcvik a socializace jsou pro Otterhounda zásadní, počínaje štěnětem. Začleňte socializaci do tréninku a vezměte své štěňátko s sebou kamkoliv, kde je to povoleno — venkovní akce nebo na dlouhé procházky v rušných parcích. Kdekoli, kde je spousta lidí se kterými se může setkat, je dobré místo pro správnou socializaci štěněte.

Nenechte však svého Otterhounda na takových místech bez vodítka, i když mu bezmezně věříte. Jeho instinktem je následovat svůj čenich, a to s jeho nezávislou povahou znamená, že vzlétne po všem zajímavém.

Krmení

Doporučená denní dávka: 3 až 4,5 hrnku vysoce kvalitního suchého krmiva pro psy, rozděleného do dvou porcí.

Množství, které váš dospělý pes sní závisí na jeho velikosti, věku, postavě, metabolismu a úrovni aktivity. Psi jsou stejně individuální jako lidé a ne všichni potřebují stejné množství jídla. Je téměř samozřejmé, že vysoce aktivní pes bude potřebovat více potravy než pes gaučový. Kvalita psího krmení, které mu kupujete taktéž dělá velký rozdíl — čím lepší psí žrádlo, tím více bude váš pes šťastný a dobře vyživený.

Kontrolujte denní příjem svého Otterhounda, omezujte psí pamlsky a povzbuďte aktivitu. Uchovávejte také potraviny bezpečně uzamčené, abyste zabránili krádeži.

Udržujte svého psa v dobré kondici pravidelným krmením a měřením jeho jídla dvakrát za den, místo abyste jídlo nechávali pořád na očích. Když si nejste jisti, zda má váš pes nadváhu, dá se to lehce určit pohledem či pohmatem.

Nejdříve se podívejte na tělo psa shora a spatříte jeho pas. Poté mu položte ruce na záda, palce podél páteře, s prsty roztaženými dolů. Měli byste cítit, ale ne vidět, jeho žebra, aniž byste museli silněji zatlačit. To je ideální stav, správná hmotnost. Jestli tomu je opak, potřebuje více pohybu a méně jídla.

Barva srsti a Grooming

Chaotický vzhled srsti je u Otterhounda charakteristická a skládá se ze dvou částí: vnější část srsti je dlouhá, drsná a velmi hustá; zatímco podsada je vlněná a lehce mastná. Díky této kombinaci je Otterhound relativně odolný vůči počasí a může plavat ve vodě, aniž by srst absorbovala velké množství vody.

Srst může být celá bílá nebo bílá s výraznými černými a hnědými skvrnami. Černá s hnědým pálením je nejběžnější.

Chlupatý kabát Otterhounda líná a musí se kartáčovat alespoň jednou týdně. Někteří mají měkčí srst a potřebují proto kartáčovat častěji.

Délku srsti je nejlepší nezkracovat. Pokud se rozhodnete o zastřižení, trvá asi dva roky, než srst doroste do své původní délky. Umývejte jeho vousy, protože mají tendenci spadávat do jídla a pokud je neudržujete čisté, mohou vyvinout nepříjemný zápach.

Čistěte zuby nejméně dvakrát nebo třikrát do týdne, abyste zabránili usazování zubního kamene a bakterií, které se zde ukrývají. Denní čištění zubů je ještě lepší, pokud chcete předcházet onemocněním dásní a špatnému dechu.

Stříhejte nehty vašemu psovi jednou nebo dvakrát měsíčně, jestliže chcete předejít bolestivým slzám a dalším problémům. Pokud uslyšíte škrábání na dveře, jsou příliš dlouhé. Psí nehty mají v sobě cévy a pokud je příliš zastřihnete, můžete způsobit krvácení — a příště se už bude bát, jakmile vás uvidí vytahovat nůžky na nehty. Pokud tedy nemáte zkušenosti se stříháním psích nehtů, požádejte veterináře nebo specialistu o pomoc.

Každý týden byste měli zkontrolovat uši na zarudnutí nebo špatný zápach, který může naznačovat infekci. Při kontrole uší stačí vyčistit pouze vnějšek ucha. Očistěte je vatovým tamponem navlhčeným jemným čistícím prostředkem na uši s vyváženou hodnotou pH, abyste zabránili infekcím.

Začněte si zvykat na pravidelné kartáčování a kontrolování vašeho Velšteriéra, už když je štěně. Často kontrolujte tlapky — psi jsou na ně velice citliví — a dívejte se mu do úst. Udělejte z této péče pozitivní zážitek plný chvály a odměn. Zajistíte tak snadné veterinární prohlídky a další ošetřování až bude dospělý.

Čas od času také zkontrolujte vyrážky nebo známky infekce, jako je zarudnutí, citlivost nebo zánět na pokožce, v nose, ústech, očích a na nohou. Oči by měly být čisté, bez zarudnutí nebo výtoku. Vaše pečlivá týdenní kontrola vám pomůže včas odhalit potenciální zdravotní problémy.

Děti a další mazlíčci

Otterhound je hravý a zábavy-milující pes, ale vzhledem k jejich velikosti a sklonu k neohrabanosti byste měli vždy dohlížet, když jsou s malými dětmi. Je pravděpodobně vhodnější pro rodinu s dětmi ve věku od 10 let.

S ostatními psy vychází dobře, pokud je dobře vycvičený a socializovaný. Při seznamování s malými mazlíčky však buďte opatrní. Otterhoundův lovecký instinkt je silný a bude pravděpodobně pronásledovat zvířata, které vnímá jako kořist.